Co/kde je vlastně pravda? Komu/čemu lze věřit? Které cesty, řešení, přístupy jsou ty správné?

To, že víte a máte poznání, neznamená nutně povinnost sdílet ho s ostatními a být pro ně srozumitelní.

Již za pár dní nás čekají volby do poslanecké sněmovny a já píši těchto pár řádků pro ty, kteří ještě pořád tápou a neví, jak se k tomu volebnímu blázinci postavit.

Duše nám opakovaně zdůrazňují: Lékem na strach je poznání. Poznání božské Pravdy, souvislostí a principů. Pamatujte, že skutečné poznání nikdy nemůže produkovat strach. Pouze nízké poznání, polopravdy, iluze a lži v nás vyvolávají úzkost, paniku, strach a nejistotu. Oslabují nás a zpochybňují.

Přiznám se, že tento text píšu velmi nerada. Nemám vůbec potřebu být další z "chytrých", kteří se vyjadřují k tomuto exponovanému tématu. Je mi ale jasné, že řada lidí stále tápe, nenachází relevantní informace a z nouze se pak přiklání k názoru, který je nejvíc vidět a slyšet. A to, že stokrát opakovaná lež či polopravda začne být časem vnímána...

V minulém článku Moc rodových příběhů jsem psala o tom, jak užitečné je podívat se na postoje a sebehodnocení našich předků, protože to, jaký význam svým kvalitám a činům dávali, takové je i naše energetické dědictví. Buď se cítíme, malí, bezvýznamní, slabí a bezmocní, nebo se cítíme silní, máme na co navázat, o co se opřít. Ale může...