Zvládneme to tentokrát?
Smyslem života je prožitek. Vědět, že můžu chodit je dobré, ale zkusit si to, je ještě lepší. A první krůčky malého človíčka jsou jen začátkem mnoha dalších prožitků a dobrodružství, které může díky chůzi zažít.
Troufám si říct, že nějaká taková idea byla na počátku vzniku světa, ve kterém nyní společně žijeme. Vševědoucí a všemohoucí Bůh prostě zatoužit prožít to své VŠECHNO.
Dlouhodobě se nám ukazuje, že se Bůh manifestuje v mnoha různých aspektech, z nichž každý je stejně božský jako ty ostatní. Každá duše, každá duchovní bytost je stvořena jako dokonalá. Má vše, co potřebuje, aby mohla žít a tvořit v určitých energetických podmínkách, které jsou jí "domovem". Na ni pak navazují další a další dokonalé bytosti, kdy každá z nich je jedinečná, dokonalá v tom svém a důležitá pro Celek.
Ze všeho nejdůležitější jsou ale právě vzájemné vazby a návaznost mezi těmito bytostmi, které z toho všeho dělají dokonalý Boží organismus, zkrátka celého Boha. Jednotlivé bytosti i celé skupiny se mezi sebou energeticky vnímají, stimulují, obohacují a tak násobí energii. Výsledkem je nárůst tvořivé energie a vědomí (sebe sama, ostatních, celku, procesů atd.) Božský organismus je s každou takovou interakcí vědomější a silnější. Nejenže ví, kdo je, ale také už to mnohokrát prožil.
Tato propojenost mezi jednotlivými bytostmi, které jsou různé co do rozsahu, frekvencí, intenzity..., jsou zárukou lehkosti a dalšího pokračování života. Žádná bytost není schopna dlouhodobě udržet hladinu své energie, pokud by byla izolována od ostatních. Síla a krása Celku je právě v tom, že každý zastává jen tu energetickou roli, na kterou má také nástroje.
V minulosti této části Vesmíru se už mnohokrát (a na mnoha energetických úrovních) stalo, že byly právě tyto důležité vazby narušeny a došlo k energetickému propadu. Spouštěčem byl vždy kontakt s neznámou intenzivní energií, která vyvolala pochybnosti, strach a energetické sevření jednotlivých bytostí i větších celků.
Sevření, schování, uzavření se je určitě pochopitelná a přirozená reakce na ohrožení. Jistě v mnoha případech dokáže zachránit život, pomůže zabránit nejhoršímu a dává šanci získat čas a najít řešení. Pokud je ale jedinou reakcí a trvá dlouho, přináší strnulost, křeč a následně vyčerpání a zánik.
Jak je to možné? Každá ta uzavřená bytost schovávající si energii jen pro sebe je najednou na všechno sama, není spojená s energií ostatních, odpojila se. To ji vyčerpává a ztrácí možnosti. Už netvoří, jen dělá vše, aby přežila, což ji následně ještě více vyčerpává. Někdy to na první pohled nemusí být vidět, úpadek je pozvolný a ukazuje se až v delším časové horizontu (což je případ celé naší planety).
Když se podobně zachovají všichni, dojde k rozpadu energetického pole. Naruší se důležité vazby, které drží svět pohromadě. Mezi bytostmi vznikají prázdná místa, na kterých začíná růst energetický plevel iluzí a domněnek. Dokud byli všichni otevřeni a propojeni, žili jeden Společný příběh, mluvili stejnou řečí a snili stejný sen. Tvořili tak, že se vzájemně doplňovali a podporovali.
Ale teď, když všichni svou energii stáhli, žije každý svůj malý příběh, svou verzi, svou pravdu. A čím déle to trvá, tím víc se liší od těch ostatních. Boží celek se rozpadá na ostrůvky bojující mezi sebou o přežití a zbytky energie. Tyto ostrůvky sice pocházejí z jednoho Zdroje, ale už tu Jednotu neznají a Společný příběh zapomněly.
Je vám to povědomé? Samozřejmě, protože toto už se stalo mnohokrát. Příběh o strachu a rozpadu je evergreenem našeho bytí. Stále znovu a znovu tytéž situace a tytéž chyby. A na nás je, co se stane tentokrát.
Propadneme se opět níž do světa omezení, rozporů a žabomyších válek, nebo konečně pochopíme, že se prostě nesmíme ze strachu uzavřít a myslet jen každý sám na sebe? Dojde nám, že navzdory všemu, co se děje, musíme nechat své energetické pole rozprostřené (někdo by možná řekl srdce otevřené) tak, aby se dotýkalo ostatních?
Fyzická izolace je jistě nepříjemná, ale není nepřekonatelná. Každý z nás má energetické pole, které mnohonásobně přesahuje zdi našich domovů. Samozřejmě za předpokladu, že se ze strachu energeticky neuzavřeme. Pokud se zavřeme, stáhneme, stávají se z nás snadno ovladatelné a unifikované malé uzlíčky.
Dovolím si proto výzvu: Nedopusťme, aby strach energeticky prohloubil rozdrobování a polarizaci naší společnosti. Každý z nás je důležitý. Každý z nás nese nějaké vědomí, kvalitu, zkušenost, které jsou pro Celek důležité. Zůstaňme otevření, aby to všechno bylo světu k dispozici.
Toto není výzva ke konání (i když s ním není v rozporu), ale výzva k udržení vědomí, k udržení pole a hladiny energie.
Uvědomte si, kdo jste, co nesete, co umíte, v čem jste dobří, co dáváte světu a s ÚCTOU K SOBĚ toto vědomí vlastní hodnoty vyzařujte do svého okolí. Nepochybujte o sobě, důvěřujte Boží dokonalosti v sobě. Nejde o to, abyste se rozdávali, obětovali, nebo za každou cenu někomu pomáhali. Světu prospějete, když zůstanete sami sebou, když neztratíte důvěru v život, když se otevřete tomu, že existuje řešení, i když ho nevidíte.
A stejně tak si všímejte, co vám dávají ostatní, čím vás obohacují, inspirují, vnímejte jejich potenciál, neoslabujte je svým strachem a pochybnostmi. Vnímejte potenciál všech a všeho, co máte rádi.
Nehledejte za tím nic složitého. Někdo umí druhé utěšit, pohladit, zklidnit, někdo dává pocit bezpečí. Jsou lidé, kteří dokáží druhé rozveselit, odlehčit situaci humorem, a jiní jsou zase vynalézaví, umí rychle reagovat a hledat řešení. Někteří jsou fyzicky silní a odolní, jiní dodávají druhým naději a víru.
Každý z nás má svůj dar. Teď je čas (více než kdy jindy) si ho uvědomit a naplno ho žít, prožívat. Jen tak z toho všeho vyjdeme silnější a vědomější a budeme mít sílu a inspiraci na to, abychom našli nové cesty, které nám pomohou jít dál a ještě více rozvinout náš potenciál, svobodu a tvořivost.
A nespoléhejte se jen na televizi, internet a telefon. Je nepochybně obrovskou výhodou, že díky nim můžeme zůstat spojeni, ale nestačí to. Budujte "duchovní internet", energetickou síť otevírající, podporující a sdílející to nejlepší v každém z nás.
© Iva Uhlířová, 2020. Text smí být šířen, kopírován a používán pouze pro nekomerční účely, a to jen v nezkrácené podobě a s uvedením autorky článku a zdroje s aktivním odkazem.