Nedaří se vám dosahovat svých cílů? Máte pocit, že jste už vyzkoušeli řadu cest, ale ještě jste nenašli tu pravou? Nedává vám život smysl?
Možná je to tím, že se nedíváte z té správné perspektivy.
To, co se z našeho pohledu může jevit jako chaos či neúspěch, může totiž naše duše vnímat jako tvoření v souladu s božím řádem.
Jak je to možné?
Rozhodně to není proto, že by duše měla v plánu trpět nebo že by bylo nejvyšším božím záměrem, abychom rostli skrze utrpení. Nízké duchovní konstrukce, kterými jsme byli po dlouhá léta drženi v malosti, se každým dnem více více rozpouštějí a naše realita se otevírá, rozvolňuje, stoupá do vyšších vibrací.
Nicméně je ale pravdou, že řada cest, mnoho možností nebo, chcete-li, rozměrů je v této realitě stále zablokovaných. Naše duše mají "duchovní mapu" této reality, vidí celý příběh, mají nadhled. Vidí, kde je ještě cesta zavřená, energie zablokovaná, a kde se cesta otevírá.
Pokud máte duši strážce rovnováhy, budete přitahováni právě k těmto blokům, abyste svou intenzivní energií otevřeli cestu tam, kde to dosud nešlo. Vykročit ze své komforní zóny se vám vyplatí. Silná vůle, vytrvalost a odhodlání jsou nástroje, se kterými to můžete dotáhnout daleko. Pokud budete držet vizi, myslet pozitivně a nenecháte se zpochybnit.
Naopak jedinci s dušemi, které nemají zvýšenou odolnost, schopnost překonávat překážky a drží širší pole energie (andělé, inspirátoři, přírodní bytosti... ) jsou svou duší varováni před situacemi, kde by jen zbytečně ztráceli energii a mohli by být traumatizováni. Není to zbabělost nebo slabost, je to nutnost. Je to podmínka udržení hladiny energie, zachování jemnosti a citlivosti. Je to projev vědomí a sebelásky.
Zároveň je duše vede tam, kde je cesta volná, kde je energie nejvyšší, kde je možné násobit energii a rozvíjet to, co je nosné, zdravé, krásné. Ale to právě někdy může být na první pohled matoucí.
Teď nás baví a láká toto... Jenže po nějaké době už nám to přestává dělat radost, cesta se nějak šmodrchá, komplikuje, objevují se překážky... A tak začneme dělat něco jiného, co nás v tu chvílí láká, fascinuje, nabíjí... Ideální způsob, jak si udržet lehkost, radost, vysokou energii. Přesně tak to dělají děti. Než je naučíme, aby byly ukázněné, cílevědomé a dělaly i to, co je nebaví, protože se to musí. To ale vede pomalu a jistě k poklesu energie a ztrátě schopnosti cokoli tvořit.