Zapomeňte na algoritmy

Je asi přirozené, že v současném světě má člověk tendenci hledat nějakou kotvu, jistoty, o které se opře. Bylo tomu tak v minulosti a nic se nezměnilo ani v 21. století, kdy žijeme oproti minulým generacím v relativním bezpečí, pohodlí a blahobytu.

Někdo vnímá bezpečí v hmotném zajištění, úsporách či pevných mezilidských vazbách, jiní se snaží najít vnitřní jistotu, pochopit boží zákonitosti a najít kvality, které jsou za měnícími se formami a mimo ubíhající čas.

A právě na tomto druhém poli je velký prostor pro víru. Víru v sebe sama a důvěru v to, co cítím, ale i víru v cokoliv vnějšího, co se zdá být příčinou či řešením. Zatímco víra prvního typu přináší jednotu, spolupráci, lásku a vývoj, víra druhého typu s sebou nese řadu rizik a má na svědomí mnoho utrpení, nedorozumění, konfliktů a válek.

A přece k ní pořád z nějakého důvodu inklinujeme! Stačí, aby se v našem životě objevilo něco jen trochu nepříjemného.

V minulosti přesně díky této potřebě vznikla mnohá náboženství, duchovní učení a techniky. Těm, kteří pochopili, že materiální jistoty nestačí, bylo potřeba dát duchovní jistoty. Pevné body, které jim pomohou pochopit, jak funguje duchovní svět, a návody, které jim pomohou s duchovním světem nějak komunikovat a spolupracovat. Jakékoliv pevné body a jakékoliv návody, byťnedokonalé, byly lepší než skepse, pocit marnosti a bezmoci.

(Mimochodem, trvalo mi poměrně dlouho, než jsem pochopila, že ze strany duchovního světa je vůči nám lidem poměrně velká tolerance. Pro ně je nejdůležitější, abychom byli otevření. Podporují nás a posílají nám inspiraci, i když jí úplně nerozumíme, i když ji pochopíme jen částečně a tím vše překroutíme. Stále znovu a znovu nám nepřestávají ukazovat možnosti a rozvíjet naše omezené vnímání. Mnohé duchovní směry tak jsou skutečně založeny na čisté inspiraci, ale omezené lidské myšlení z ní udělalo něco zcela jiného.)

Je mi jasné, že když píšu o náboženství, všichni pokyvují hlavou a říkají si: Ano, ano, náboženství jsou zastaralá. To já jsem naštěstí naprosto duchovně nezávislý/á a prosto otevřený/á.

Jenže, přátelé, já tenhle článek nepíšu kvůli náboženstvím, protože tohle téma je v naší republice více méně za zenitem a týká se jen menšiny obyvatelstva. Píšu ho právě kvůli vám, kteří jste opravdu ti nejotevřenější. Protože právě vy budete do budoucna víc a víc konfrontováni s "vnějšími" vlivy, díky kterým se budete znovu a znovu rozhodovat mezi vnitřním vedením, které je naprosto aktuální, a radou či řešením z vnějšku, které s sebou nese riziko zastaralosti, neúplnosti, pokřivení.

Vývoj se zrychluje, protože tato hmotná realita, náš "lidský" svět, se víc a víc propojuje s jemněhmotnými sférami, kde je vše mnohem rychlejší, aktuálnější, lehčí. I my se proto učíme být aktuální. Duchovní zákonitosti, které platily a fungovaly včera, už dneska nemusí platit.

Jedinou jistotou je tedy vaše vnitřní vedení, skrze které s vámi komunikuje vaše duše a s ní celý jemněhmotný svět. Vím, že jsem kacíř a že mnozí mě nebudou mít rádi, protože jim kazím byznys a beru jim pocit důležitosti. Ale jinak nemůžu.

Dnes a denně se setkáváme s lidmi, kteří v touze po duchovním růstu přečetli mnoho knih, spoustu článků na různých duchovních webech nebo navštěvují všelijaké kurzy. Investují do nich spoustu peněz, času a úsilí a mají víru, že když ty kurzy absolvují, budou mít krásný život, návod na vše a budou pomáhat ostatním. Je mi pak vždycky líto, když se ukáže, že to, co se tak pracně naučili, je už dneska málo. Před pár lety to ještě šlo a bylo možno nějakou dobu sklízet plody své práce. Bylo také možné duchovní zkušenosti předávat v nějakých pevnějších formách, protože vývoj byl pomalý a byly delší dobu platné. Dnes to ale může brzdit vývoj.

Uvědomuji si, že nejtěžší je, aby se lidé vzdali toho, na co se nejvíc nadřeli. Pokud vás něco stálo hodně úsilí a času, živí vás to a odvozujete od toho svou identitu, je jasné, že to držíte při životě stůj co stůj, i když už je to zastaralé. Na tomto mimochodem stojí celé naše školství a jistě hned najdete spoustu dalších příkladů.

Jenže stejný nešvar panuje i na naší duchovní scéně, která by měla být tou nejaktuálnější, nejotevřenější a nejpokrokovější částí naší společnosti. Někteří pořád dokola omílají zastaralé duchovní "pravdy", mumlají osvědčené formulky a zaklínají se karmou a hříchy z minulých životů, čím duchovně hledající vracejí zpět do pochybností, pocitu viny, nedokonalosti, nečistoty, místo, aby v nich rozvíjeli to, co je krásné, nosné, životadárné. Spousta energetických limitů už dávno povolila, cesta je otevřená, a přesto mnozí stále zůstávají v malosti a omezených energetických strukturách.

Často žasnu, jak někdo, kdo se považuje za otevřeného, kdo vystupuje třeba i jako terapeut, učitel, může stále prezentovat něco, co už patří do duchovního pravěku. Žije si klidně v nějaké svojí duchovní bublině a tahá do ní důvěřivce, kteří mu ji pomáhají posilovat, protože hledají rychlé a zaručené řešení pro svoje problémy.

Ano, vím, všichni řešíme a ještě budeme řešit mnohé bolestivé situace, protože jak si naše těla rozpomínají na svůj potenciál, vynořují se zároveň s ním i traumatické zkušenosti našich předků a prožíváme v jakési demoverzi situace, kterým byli vystaveni oni, když se svého potenciálu vzdali.

Našim úkolem je zůstat přesto otevření a zareagovat jinak než tehdy oni. Najít novou, aktuální cestu, nový postoj, dát věcem nový smysl, protože oni žili v jiných energetických podmínkách než my. A tu novou cestu vám nikdo zvenku neporadí. Všichni jsou na cestě. Každý vidí jen část. Není tady nikdo, kdo už má všechno vyřešené, i když se to někteří snaží předstírat. A není tady žádné zaručené a osvědčené řešení. To je život, který se teď tvoří.

Řešení vzniká v interakci všech energií. Dokud do situace osobně nevstoupíte, nemůžete nikdy skutečně vědět, co se děje a co máte dělat. A někdo zvenku, kdo v tom není s vámi, to nemůže vědět už vůbec. Proto naslouchejte svým pocitům, i když jsou nejisté, důvěřujte v dobro v sobě, chtějte vnímat věci v pravdě a buďte otevření vyšším řešením.

Čím více se budete propojovat se svou duší, tím více se bude vaše tělo otevírat. Čím více se budete otevírat, tím rychleji se vám věci budou dít a tím aktuálnější a pravdivější je třeba být. Někdy to může být opravdu velmi náročné, ale naštěstí vám také porostou vibrace a budou vám přicházet vyšší a vyšší vhledy a budete vnímat mnoho nuancí a rozměrů, o kterých jste předtím neměli tušení. Budete mít větší pocit smyslu všeho a věci do sebe budou více a více zapadat.

Pokud budete věci zadržovat, myslet v malém, trvat na určitých představách, používat zastaralá řešení, zavírat se, bude vás to bolet a z demoverzí se stanou skutečné problémy. Promiňte mi tu troufalost, ale nesvádějte to pak na karmu. To není karma. To je vaše aktuální VOLBA a TVORBA.

Když totiž chcete sílu, hojnost, energii, musíte s ní také umět zacházet ;-)

©Iva Uhlířová, 2018. Článek smí být šířen, kopírován a používán pouze pro nekomerční účely, a to jen v nezkrácené podobě a s uvedením autorky a zdroje s aktivním odkazem.