Proč pravda zůstává skrytá

27.04.2023

Proč si tolik lidí neví rady se svým životem a má pocit, že současnému světu nerozumí? Proč má spousta z nich tendenci podlehnout dojmu, že s námi někdo hraje nějakou zvrácenou skrytou hru? Proč se lidé cítí tak často bezmocní a vydaní napospas osudu?

Někteří lidé vám budou tvrdit, že boží úmysly jsou zkrátka skryté a nevyzpytatelné a máme se s tím smířit a přijímat věci tak, jak jsou. Pravda, je to trochu středověký přístup, ale pořád takovým věcem věří docela dost lidí na to, abychom to mohli ignorovat. Někteří "duchovní vynálezci" dokonce přišli s myšlenkou, že to tak vlastně musí být, že se tím něco učíme, nebo tím splácíme nějaké hříchy z minulosti. Jiní naopak zase jakýkoliv duchovní přesah negují, vysvětlují si vše racionálně, hledají fyzické příčiny a viníky těchto stavů a bojují s nimi.

Těžko říct, který z těch přístupů páchá více škod, ale asi už tušíte, že když jsem se rozhodla o tomto tématu psát, bude to ještě trochu jinak. Abychom získali odpovědi na tyto otázky, je ale třeba nahlédnout trochu hlouběji do energetických zákonitostí této reality.

Na počátek je třeba říct, že tato část vesmíru, ve které žijeme, vznikla podle nejvyšších a nejharmoničtějších božských energií a plánů jako místo s principy trvale udržitelného života, tedy jako realita s předpokladem nevyčerpatelnosti, nesmrtelnosti a růstu. O tom, jak něco takového může fungovat, nás už několik let poučují vysokovibrační duše, které tyto kvality stále drží a jsou v této době inkarnovány v této realitě. 

Všichni ale vidíme, že dnes žijeme něco úplně jiného. Snažíme se smířit s tím, že smrt a zánik jsou běžnou součástí života, protože se nám už dávno neotvírají jiné alternativy. Už jsme si svým způsobem zvykli na to, že v životě zažíváme zklamání, pocity marnosti, rozpady, krachy, že nás ani nenapadne, že by to třeba mohlo být jinak.  Frustrace a vyčerpání se staly běžnou součástí života, takže zdánlivě jsou na tom líp ti, kteří jsou méně citliví a věci si tolik neberou k srdci. Jenomže v tom je právě jeden z největších omylů lidstva a příčina toho, proč se roztáčí víc a víc negativní spirála, která nás stahuje do onoho pocitu beznaděje.

Pokud jste byli na naší úvodní přednášce, asi si pamatujete, že jsme tam poměrně obsáhle hovořili o energii Tvůrců - inspirátorů a dalších duší s inspirační kvalitou. Jsou to ti, kteří tvoří nové možnosti, cesty, varianty. Mají nejjemnější energii ze všech a citlivě navnímávají všechny možné odstíny energií, aby načrtli pro ostatní ty nejlepší a nejvyladěnější cesty, které přinesou harmonická a dlouhodobě udržitelná řešení. Jsou to preventisté, kteří jako první zaznamenávají i třeba jen malé odchylky od ideálního stavu, které by mohly časem vyrůst ve větší problémy. 

Oni prostě znají tu PRAVDU o tom, kam která cesta vede, které cesty se vzájemně podporují a přispívají ke generování a násobení energie, a které jsou naopak neslučitelné a vedou k vyčerpání a zániku. Inspirátoři tvoří takovou velmi přesnou energetickou mapu pro ostatní, aby věděli, kudy se mohou dát, jaké jsou připravené možnosti a řešení. Stačí se na tu mapu naladit, vybrat si a vydat se po cestě, která se mnou rezonuje. Je veřejně přístupná a zdarma.

Problém je v tom, že ta mapa, aby byla opravdu přesná a spolehlivá, je zákonitě velmi jemná. Abyste se na ni mohli naladit, musíte být tedy také jemní a citliví. Naštěstí existuje v boží tvorbě řada navazujících článků, které inspiraci inspirátorů zprostředkovávají dál, aby byla přístupná i těm, kteří jsou energeticky trošku jiní. Ale i to má svoje limity. Aby PRAVDA mohla zůstat PRAVDOU, musí zůstat určitá úroveň schopnosti rozlišovat, cítit. Z toho jednoznačně plyne, že je přístupná pouze těm, kteří mají aspoň nějakou míru jemnosti, citlivosti, vnímavosti. Pro ostatní je nezachytitelná, je pro ně NIC. 

Lidé, kteří se uzavřeli, aby se chránili před bolestí, aby nebyli zranitelní, aby byli odolní, na PRAVDU nedosáhnou. Společenský kult vytrvalosti, výkonnosti, odolnosti nás vzdaluje od možnosti cítit naději a vnímat připravená řešení. Stejně tak šíření strachu z čehokoliv a pocit krize vede ke stažení a k neschopnosti cítit PRAVDU a možnosti řešení. Takoví lidé jsou pak snadno ovlivnitelní, protože hledají pravdu venku, hledají nějaká vysvětlení toho, proč se jim nedaří. A co je nejnebezpečnější, hledají viníky. A přitom jedinými osobami, které mohou jejich život změnit, jsou oni sami.

Paradoxem je, že u Boha se nemůžete demonstrativně dožadovat nároku na hojnost, lásku a bezpodmínečnost, přestože vám to někteří duchovní guruové slíbili. Všechno, co je stvořeno, je stvořeno tak, aby to bylo udržitelné a dlouhodobě životaschopné. A zákon zachování Zdroje života je nade vším. Spousta lidí díky křesťanstvím zdeformovanému obrazu Boha a Ježíše stále ještě nepochopila, že jim nic samo nespadne do klína, nikdo je nespasí, pokud se příliš vzdálili od ideální dráhy. Pokud tedy máte pocit beznaděje, vězte, že jste se zaručeně ztratili a vychýlili, a je třeba povyrůst a zase se vrátit "domů".

Ať už se vaše situace zdá být jakkoliv těžká, zpomalte a zkuste se uvolnit. Dovoleno je téměř cokoliv, co vám dělá dobře. Vědomě se otevřete své duši, nové perspektivě. Pokud je to pro vás těžké, alespoň připusťte, že existují možnosti, které si nedokážete představit a že se situace může posunout způsobem, který by vás nenapadl. Snažte se ten postoj udržet, připomínejte si to občas, aby změny opravdu mohly přijít. 

Problémem naší společnosti je, že čím víc lidé upadají do beznaděje, tím víc hledají silné jedince, kteří je zachrání. Zatímco v dílčích situacích to může někdy krátkodobě fungovat, na celospolečenské úrovni to nemůže být řešením. Neexistuje totiž zatím člověk, který by byl zároveň silný, pevný, rozhodný, výkonný a měl přitom dostatečnou energetickou šíři, aby v PRAVDĚ vedl třeba stát. Vždycky je to něco za něco. 

Pokud voláme po vládě silné ruky, vězme, že to z dlouhodobého hlediska přinese úpadek, protože některé roviny života nebudou vnímány, rozvíjeny a energie ve společnosti bude klesat. Jestliže chceme dlouhodobý, harmonický a rovnoměrný růst, měli bychom se smířit s tím, že v čele společnosti budou stát lidé, kteří jsou jemnější, citlivější a nemají rysy jednoznačných vůdců, nehrají si na všemocné, na vševědy, neprosazují rázná a zkratkovitá řešení, ale poctivě hledají cesty ve prospěch celku.

Především je ale třeba pochopit, že nelze spoléhat pouze na to, co mi zprostředkují ostatní, ale každý jsme zodpovědný za to, jestli zůstaneme v roli malých lidí, obětí, kterým PRAVDA zůstává skryta a "osud" s nimi hraje nepochopitelnou hru, nebo se rozhodneme otevřít a zjemnit, aby se nám otevřela mapa nejvyšších božských cest a my mohli kráčet životem důstojně a vědomě.


© Iva Uhlířová, 2023.

Článek je určen primárně pro absolventy našich přednášek a seminářů, kde všechny výše užívané pojmy blíže vysvětlujeme. Smí být šířen, kopírován a používán pouze pro nekomerční účely, a to jen v nezkrácené podobě, s uvedením autorky článku a zdroje s aktivním odkazem.