Moc rodových příběhů

Stále znovu a znovu narážím na to, jak relativní může být vnímání toho, co je pravda a lež, síla a slabost, úspěch či selhání. A přitom právě to, jaké hodnocení našim životním prožitkům dáváme, je rozhodující pro to, jak se bude náš život a život našich potomků dál vyvíjet. To, jak sami sebe vnímáme, jak se hodnotíme, se ukazuje být z energetického hlediska mnohem zásadnější, než to, jaký máme skutečně potenciál nebo co děláme.

Toto poznání mělo pro nás zpočátku převážně hořkou příchuť.  Protože to bohužel platí absolutně. Tato zákonitost prostě platí a nerozlišuje dobro a zlo, kvalitu a nekvalitu, ale rozhodující je vědomí sebe sama ve vztahu k ostatním. 

Pokud někdo cítí věci správně, má dobré úmysly, chová se podle toho, co cítí, ale na základě vývoje nějakých událostí dospěje k závěru, že není dost dobrý, nedělá dost, udělal chybu, že selhal, v tu chvíli chvíli se celý svět otočí energeticky tak, že se to začne víc a víc potvrzovat a on slábne a ztrácí kontrolu nad svým životem, protože se okolnosti stávají silnějšími než je on.

A naopak. Pokud třeba někdo lže, krade, manipuluje, podvádí, ale sám sebe vnímá, že je v pořádku, že je třeba chytřejší než ostatní, výjimečný, vyvolený, může na této energii stavět, být velmi energeticky silný a imunní vůči jakýmkoli následkům své činnosti.

Nemyslím si, že bych právě popsala něco nového, protože na to ve svých životech narážíme dnes a denně. Má to ale ještě jeden podstatný rozměr. Nejsme totiž samostatnou jednotkou a nejedná se tedy jenom o náš současný život. Všichni máme nějaké kořeny, ze kterých vyrůstáme, a energeticky navazujeme na své předky.

Pokud naši předkové měli nějaký potenciál, sílu, schopnosti, ale usoudili, že tyto jejich kvality jsou nedostatečné, špatné, nebo jenom v určité době nepoužitelné, energeticky se oslabili a vůči zbytku světa se "zmenšili".  V minulých staletích, kdy zde obecně docházelo k energetickému poklesu, to byl zcela běžný scénář. Díky tomu ale každá další generace pak zdědila mnohem menší energetické dědictví, na kterém by mohla stavět, o které by se mohla opřít. Pokud je prostě něco zpochybněno, očerněno, je to slabé či odmítnuté, nelze na to navázat. A tak se další generace točí v kruhu, opakují stále stejné situace a nemůžou jít dál. Na přežívání to většinou stačí (i když v některých případech už ani to ne), ale na skutečnou tvorbu, vývoj, pokrok, vzestup už moc ne.

A tak to tady už běží věky. Je to hodně starý příběh. Starší než naše planeta. A teď je čas konečně vystoupit z bludného kruhu. 

Pokud ale chceme poznat a rozvinout svůj potenciál, je dobré (a v některých případech přímo nutné) uzdravit své kořeny, abychom mohli navázat na sílu a zkušenosti svých předků. Navázat tam, kde byla nit přerušena.

Na úvodní přednášce a Příběhu duše každý, kdo k nám přijde, získá představu, v čem spočívá jeho potenciál, a získá perspektivu, jakou by se měl na sebe a svůj život dívat. Ta často bývá velmi rozdílná od běžného myšlení a uvažování o sobě, a to i u těch těch, kteří se už považují za duchovně otevřené. Na přednášce i Příběhu duše pracujeme "shora", přes principy božího řádu, které nese duše. Kořenů se jen lehce dotýkáme. 

Rodový příběh je naproti tomu práce "zespoda". Martin je schopen načíst příběhy vašich předků tisíce let zpátky. A to nejen se všemi jejich myšlenkami, motivy, pocity, ale také včetně širších okolností, které do jejich osudu zasahovaly. To se ukazuje být rozhodující, protože naši předkové často nevyhodnotili sami sebe a okolnosti správně, protože prostě nevěděli, co všechno bylo ve hře. Třeba udělali to nejlepší, co v danou chvíli mohli a díky tomu zachovali život a možnosti pro budoucí generace, ale v dané situaci to mohlo vypadat jako prohra, selhání, zbabělost. Nebo třeba naopak upozornili na možné nebezpečí, pojmenovali správně negativní energie a jejich nositele a za to byli sami očerněni, vyloučeni, potrestáni.

Pravda totiž často nebývá vidět hned. A důsledky některých postojů a rozhodnutí se ukázaly až s odstupem času. Někdy až za mnoho generací. A to naši předkové už nemohli vidět. 

Pomocí rodových příběhů dochází k rehabilitaci nesprávně nebo neúplně pochopených situací, doplnění chybějících souvislostí a narovnání energetických toků v rodu až do současnosti. Pomáhají uchopit vlastní potenciál, narovnat se, získat sebeúctu, sebehodnotu a energetické dědictví, které nám náleží.

© Iva Uhlířová, 2021. Text smí být šířen, kopírován a používán pouze pro nekomerční účely, a to jen v nezkrácené podobě a s uvedením autorky článku a zdroje s aktivním odkazem.